Táta je táta
Tatínek se na rodinnou konferenci nemohl dostavit, a tak s koordinátorkou natočil video se vzkazem pro své děti. Po letech zazvonil telefon: to video je jediné, co dětem po tátovi zůstalo.
„To video je jediná věc, která nám po tátovi zůstala. Minulý měsíc zemřel, chtěla jsem vám to říct a poděkovat, že jste za ním tenkrát jela,“ zavolala dnes již dospělá žena koordinátorce.
„Před několika lety, když žila se svým bratrem v dětském domově, jsem pomáhala její rodině organizovat rodinnou konferenci. Tatínek byl nemocný, bez domova, zdržoval se na druhé straně republiky, a tak se na konferenci nemohl dostavit. Zajela jsem za ním a společně jsme natočili video – takový vzkaz pro děti, který si pak na konferenci pustily.
Nakonec se sice nenašel nikdo, kdo by si děti z dětského domova vzal, ale díky konferenci se naplánovaly kontakty dětí s širší rodinou. Maminka, která se konference aktivně účastnila, navázala s dětmi intenzivnější vztah a s jednou z dospělých dcer nyní sdílí společnou domácnost.
Nejsilnější moment však pro mě byl telefonát po letech. Dojalo mě, jak důležitý byl pro děti vzkaz od tatínka, táta je zkrátka jen jeden.
I když se zdánlivě nestane na konferenci nic velkého a vypadá to, že se pro děti nic nezmění, vím, že tato práce má smysl. Pomáhá navazovat přetrhané vazby a propojuje lidi v těžké situaci, aniž by je někdo soudil,“ uzavírá koordinátorka.
S odstupem několika dalších let se navíc koordinátorka dozvěděla, že se díky rodinné konferenci vrátily děti k mamince ještě před dovršením 18 let.
