Jak může jedno takové rodinné setkání vypadat?
Tři hodiny plné emocí, výčitek i humoru. Koordinátorka vypráví o rodinné konferenci, na které se rodina dohodla na péči o devítiletou Veroniku, a o tom, jak šťastná byla, že jsou všichni pohromadě kvůli ní.
Přinášíme vyprávění koordinátorky o rodinné konferenci, na které se rodina domlouvala na tom, jak bude rozdělená péče o devítiletou Veroniku.
„Setkání na mě udělalo velice silný dojem, všechny tři části trvaly každá přibližně hodinu. V první části vnímám jako velmi důležitou roli odborníků a možnost ostatních se doptávat na věci, které je zajímaly. Ve druhé části byla cítit hustá atmosféra, účastníci několikrát vyběhli ven, maminka několikrát plakala, ale rodina se s tím popsovala velmi dobře a dotáhla to až do konce. V tom mají opravdu můj velký obdiv. Ve třetí části, kdy se schvaloval rodinný plán, to drhlo nejvíce. Začaly se vytahovat věci z minulosti, závažná obvinění, ale babička se snažila mít věci pod kontrolou a s humorem vracet rodinu k samotnému plánu. Velká podpora a důležitá osoba v této části byla sociální pracovnice z Městského úřadu, která kladla doplňující dotazy a pomohla rodině dovést plán do zdárného konce.
Bylo vidět, že tři hodiny společného setkání byly pro rodinu velmi vyčerpávající, ale zároveň byl ze všech účastníků cítit ulevující klid, že to zvládli a posunulo je to zase o kousek dál v jejich životní situaci. Nejdůležitější moment to byl ovšem pro Verunku, na které bylo vidět, jak šťastná je, že má všechny pohromadě a jsou tam kvůli ní. Už proto mělo podle mě setkání smysl, ať plán dopadne jakkoliv.
